Kozačky na doma
Mnoho, zejména žen, tuto situaci zná. Koupíte si krásné, pohodlné boty, vezmete je jednou ven a ouha, na botě žralok jako hrom. Jdete zpátky do obchodu s tím, že tohle přece není normální, ale chyba lávky. Obsluha vám s politováním sděluje, že to, co jste měli na sobě, je bohužel takzvaná módní obuv, určená pouze k nošení dovnitř, a to, že jste zimní boty vytáhla do mrazu a deště je tedy případ nevhodného používání.
To ale není jediný případ. Kdysi jsem se setkala s lopatou na bobování, která podle svého výrobce nebyla určena k použití na ledu a sněhu. Opalovací plavky, které sice jako plavky vypadají, ale materiál se nesmí namočit. Sýr, co není sýr, ale výrobek sýrového typu. Takovýchto případů by se dal najít bezpočet, a tato praktika, na rozdíl třeba od takzvaných šmejdů, stále není nijak regulovaná. Měla by ale být?
Na jednu stranu, pokud máte dost peněz na to, abyste si koupili nové boty nebo plavky, je dost slušná šance, že také umíte číst. Zákony jsou sice důležité, ale neměly by přebírat roli zdravého rozumu a chránit nás před každou sebeabsurdnější životní situací. Takže jistě, je to asi podraz, ale koneckonců, umíme číst a nikdo nás nenutí danou věc kupovat. Výrobce před námi nic neskrývá, ani nám, v podstatě, nijak nelže. Informace je na produktu jasně uvedená. Je to trochu jako se složením, které také musí být kompletní, a my máme plné právo se rozhodnout, jestli něco budeme jíst, nebo ne.
Na druhou stranu, obchodníci by také měli dodržovat jisté meze, zákon a příslušné orgány by na to měly dohlížet. Znáte ono úsloví „pokud něco vypadá jako kachna, kváká to jako kachna a chodí to jako kachna, asi to bude kachna“? Tak stejně tak zákazník má právo čekat, že pokud se něco tváří jako sýr a prodává se to mezi sýry, tak to asi bude sýr, a ne „výrobek sýrového typu“. Pojďme tedy společně tlačit na to, aby podobné odbočky prodejcům neprocházely, a když už, aby je alespoň museli jasně oddělit o „skutečných“ produktů.
