Závislost na Pokémonech vydávaná za zábavu pro děti i dospělé
Populární hra Pokémon pohltila osobní životy mnoha lidí. Několik z nich jsem měla možnost poznat před příchodem této hry a porovnat jejich bývalý život s tím, jak vypadá nyní.
Původně se jednalo o zdánlivě nevinnou zábavu, která čerpala z kdysi oblíbeného fenoménu kresleného seriálu Pokémon. Hra je postavena na mapování prostředí prostřednictvím informací získaných od samotných hráčů. Je koncipována především na mobil, který nosíme všichni neustále u sebe a je nám tak umožněno zapnout hru prakticky kdekoli a kdykoli. Usnadňuje nám čekání na zastávkách autobusů, jízdu dopravními prostředky a v neposlední řadě i školní výuku nebo třeba nudný oběd s kolegy. Úkoly plněné ve hře lze kdykoli přerušit a opět se k nim vrátit, takže se vyplatí zapnout ji i na pouhých pár minut.
I když je postavena na fyzickém procházení nových území a zdánlivě by se zdálo, že vede k pobytu venku, opak je pravdou. Lidé zahledění do mobilních telefonů nevnímají své okolí a postupně přestávají být schopni komunikace s ostatními bez souběžného hraní. Jsou nervózní, roztěkaní, samotná společnost ostatních je nenaplňuje. Stávají se závislými.
U některých to došlo k tomu, že už jim nestačí jedno zařízení, na kterém by si obrazovku rozdělili na dvě části, ale mají potřebu zaměstnávat i tu poslední část pozornosti, která jim zbyla pro okolní svět. Potkáte je venku nejčastěji s víkem od krabice nebo jinou podložkou, na které si nesou mobilů několik a hrají souběžně na několika účtech.
V rámci hry jsou pořádány zdánlivě sociální akce, takzvané „eventy“, kdy se na jednom místě sejde větší množství hráčů, kteří se pohybují v předem vymezeném území. Hráči spolu téměř nekomunikují, veškerá interakce probíhá na úrovni nejnutnějších slov pro úspěšné dokončení akce. Lidé závislí na hře si zvyknou vídat se prakticky jen s dalšími hráči, kterým posílají virtuální dárky získané ve kře. Osvojují si asociální návyky a postupně se stávají nebezpeční sami sobě a to hlavně ve velkých městech, kde namísto provozu sledují při chůzi obrazovky mobilních telefonů.
V Brně a dalších velkých městech nedávno proběhla kampaň, jejímž cílem bylo upozornit právě na nebezpečí používání mobilních telefonů během pohybu napříč městem. Na chodnících a silnicích byly zakresleny obrysy mrtvých lidí, které měly znázornit, k čemu taková nepozornost může vést a bohužel už skutečně v nejednom případě vedla. To jsme se stále nepoučili?
